Dnes mne pobavil skvělý příspěvek z GFŘ. Vyřízení podnětu na nečinnost. Zde https://www.punktum.cz/wp-content/uploads/2023/06/Cepelak.pdf si jej můžete přečíst takřka v plném znění (kromě jména klienta).
Po podání odvolání to údajně bezmála rok leželo na Finančním úřadě a pak to leželo další rok a půl na OFŘ. Ale … nyní tam již nečinnost není a ani se s tím nedalo nic dělat :D.
Dalo. Všichni tam spolu drží basu a jeden druhému kryje záda. Ano, dva a půl roku na to nikdo nešáhl. A pak se všichni divíme, že vyměřovací řízení se před soud dostane cca tak po sedmi letech, často i později a není výjimka, že to i se soudním přezkumem zabere více, jak 18 let (mám takový případ). Na co nám je finanční správa, které to tak dlouho trvá? Na co je ředitel odboru, který nedělá dohlídly a kontroly?
Copak je to tak těžké pochopit, že desetiletá lhůta dle § 148 dost. 5 DŘ musí být naprostou výjimkou? Ano, OFŘ si zvyklo, že mu GFŘ kryje záda. Všichni víme, že pokyny D, jsou jen pro hloupé, kteří jim věří, ale že žádnou právní závaznost nemají, a už vůbec ne pro ty, kteří je vydávají.
Jedno pozitivní tam ovšem vidím a za to veřejně děkuji. Je to asi první „papír“, kde úřad uznal svoji chybu a omluvil se. To opravdu zírám. Kéž by to myslel i upřímně a hlavně v daleko závažnějších případech. Například ve všech pokutách, které rozdal za „formát a strukturu“.